1. |
|
|||
DIVORCING YEARS
One quick step
In opposition to my fate
I succumbed to the illusion
As every nerve exploded within
Aligned with the stars aboave
In Seance beneath the cross
Under a roof set to explode
The oath of eternity was drenched in tears
That promise enshrouded in dreams
Decayed by distance and time
Only air brought relief
As sorrow embraced it all
In the still of the moment, quiet and cold
Each word suppressed and poisoned within
Pressure-bound and gagged, from the silence on your lips
Burning stones at borders beyond
Salvation salting the wound
There’s no way back
As eight astral years await us
Searching for balance in the sound of an engine
Coming out of the labyrinth alone
How many times will I give up?
Sympathy, speech, and body move
No matter what scars remain
Another step off the edge of the cliff
Back on my knees in the heart of your world
A desire to understand this moment
I thought you knew where I was coming from?
Yet it’s so easy to hide your face
And too easy to switch from “love” to “like”
I used to judge the fate of others
Advice dispensed with ease
Yet now the exit gates stand open
And your steps disappear with each passing day
----
Jeden rychlej krok ven
Kdy jsem se vzepřel osudu
Podlehnout mámení dávalo smysl
Hostina motýlů ucpala můj chřtán
Souhlas s komplotem vesmíru
Seance ve stínu kříže
Pod střechou, která jednou exploduje
Pouto věčnosti pokropily slzy v prasklinách
Tíha slibu, která budí ze snu
Rituály, které bolí v dáli
Vzduch dával sílu
Když vzlykání drásalo nervy
Houšť momentů, kdy ticho trhalo vzduch
Nehledej vysvětlění, tam kde se hrudník jedem plní
Tlak mi trhal hlavu, tys odešla bez hlesnutí
Žhavé kameny na hranicích návratů
Záchrany solí rány
Není cesty zpět
Nás dva čeká osm astrálních let
Hledání rovnováhy za zvuku motoru
Jen sám vyjdu z labyrintu
Kolikrát se ještě vzdám?
Sympatie, řeč, pohyby těla
Výhled, kterému se nedá vzorovat
Další rychlý krok ven
Vztahu, který mě srazí na kolena
Touha po pochopení tohoto okamžiku
Věřil jsem, že chápeš moje indispozice
Tak jednoduchý trhat tkáň
Tak jednoduchý změnit milovat na mít rád
Býval jsem soudcem maleb osudů
Jak jednoduché dávat rady
Otevřené brány na cestě ven
Tvoje kroky by měly zmizet v dáli
|
||||
2. |
Bonus - Předměstí
02:52
|
|
||
PŘEDMĚSTÍ
Už zase stojej zdi co byly jednou zbořený
V týhle zemi nemám vůbec žádný kořeny
Nějak se mi klikatí ta čára na dlani
Nikdo mi nepomůže, nikdo mě nechrání
V kapse zas neni nic za co by se dalo jíst
Planety mi nepřejou a hvězdy mě nechtěj víst
Jsem poslepu na cestě, tak cesto veď mě
Jenže lampy sou rozbitý a cesta končí ve tmě
A nejvíc štěkaj ty psi co sou za plotem
Svázaný a otrávený vlastnim životem
Tak takhle se mstí předměstí ale naštěstí
Já mám voči kočičí a packu pro štěstí
Zkoušel jsem sám sebe přesvědčit
Že to co mám je přesně to co chci
Ale ty písně o lásce a přátelství
Jsou stejný blbosti jak písně o štěstí
Řekni mi jak mám zpívat, rapovat a hrát
Že jsem tě nikdy neměl rád
Řekni mi co mám říct všem známejm
Až se budou ptát
Že lidi jsou lidi a život je pes
Že za každou chybu má přijít trest
Že jsem dost silnej, abych to snes
A jestli ne, tak co sem sem lez
Prej „podejte si ruce“ ale tyhle pracky
Nedokážou pohladit, jen dávaj facky
A házej klacky pod nohy – já nejsem lepší
Než ty, jsem lepší než sem byl a víc teď asi nechci
Ptali se mě jestli se dá vůbec něco změnit
Řek jsem že se snažim měnit sebe a jestli to nic neni
Tak už vážně nevim odkud jsem měl vlastně začít
Jsem lepší než sem byl a to mi zatim stačí
Zkoušel jsem sám sebe přesvědčit
Že to co mám, je přesně to co chci
Ale ty písně o lásce a přátelství
Jsou stejný blbosti jak písně o štěstí
|
If you like LÉTA ROZCHODU, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp